PHILIPPE KARL

Člověk, který je v jistém ohledu geniální. A to si myslím, aniž bych byla přehnaně servilní a plná obdivu. Jeden z mála lidí, kteří při výcviku koní nejprve přemýšlejí, a pak teprve volí kroky. Tento francouzský mistr jezdeckého umění současnosti zasvětil téměř celý svůj dospělý život studiu koní a neváhal se vrátit ke kořenům jezdectví, protože kdo se neučí z moudrosti předchozích generací, udělá velmi mnoho zbytečných chyb a je klidně možné, že se k cíli nedopracuje. 

Intenzivně studoval staré mistry už od Xenofóna, vyzkoušel řadu různých metod, experimentoval, až došel k finální kombinaci postupů, která je uplatnitelná prakticky všeobecně a je založena na dokonalé znalosti koňské biomechaniky a zákonů rovnováhy. 

Philippe Karl patří také mezi nelítostné a nekompromisní kritiky moderní drezúry i FEI, protože až příliš často přehlíží nepravosti a krutosti, kterých se jezdci i trenéři koní dopouštějí. I proto je někdy brán jako kontroverzní, ale kdo jeho knihu nečetl a nepodíval se ani na jedno DVD, které vydal, není oprávněn soudit jeho výcvikové postupy, které prostě fungují a jsou ke koni nesmírně vlídné. Philippe Karl je skvělý diagnostik, skoro se mi chce říct takový Dr. House mezi trenéry. Jeho gymnastická cvičení, která jsou ušita na míru tomu kterému koni, už pomohla nesčetnému množství jezdeckých dvojic a doufám, že svou schopnost vidět, předá co největšímu počtu lidí, kterým není jedno, jak se ke svým svěřencům chováme a kdo určuje pravidla drezúrního sportu.

VIDEA

BENT BRANDERUP

Dánský jezdec, učitel a v pravdě renesanční člověk, který se podobně jako Philippe Karl zabývá téměř celý život objevováním tajmeství koňské duše i pohybu. Původně chtěl studovat historii a etnologii, což ho přivedlo až k detailnímu studiu jezdectví. Procestoval kvůli tomu celou Evropu od Islandu až po Iberský poloostrov, kde na několik let zakotvil i v Alta Escuela del Arte Ecuestre v Jerezu. Učil se postupně od těch nejlepších mistrů současnosti včetně Nuňa Oliveiry či Egona von Neindorffa. Prostudoval velké množství písemných pramenů a oživil tak svým způsobem jezdecké umění, které bylo kdysi vyučováno na jezdeckých akademiích po celé Evropě. Tento muž se nezastavil u piaffy a pasáže jako moderní drezúra, považuje tyto cviky pouze za další gymnastiku pro koňského atleta a pokračuje až do nejtěžších vzdušných prvků, které kdysi sloužily jako součást bojové techniky a dokázaly tak zachránit život svému jezdci v bitevní vřavě.


Jeho metodu považuji za hipporehabilitační, ovšem ve směru ke koni. Vznikala totiž i jako léčebný postup pro jistého hřebce jménem Hugin (viz obrázek - leváda), který jako velmi mladý prodělal těžké zranění a měl skončit na jatkách. Měl obě zadní nohy zlomené a navíc byl slepý. Veškeré "normální" postupy musel Braderup přehodnotit a dovedl Hugina až do vysokých drezúrních pater. Suverénně jedna z nejpřátelštějších metod při výcviku koní, jakou jsem měla možnost prostudovat.

VIDEA

SABINE MOSEN

Má učitelka a průvodkyně Školou lehkosti Philippa Karla. Žena, která byla u zrodu této školy a která přiměla Philippa, aby začal učit ve větším a celosvětově. Jedna ze služebně nejstarších instruktorek a současně jedna z pěti, která má oprávnění školit budoucí licentované lektory EdL. A krom toho všeho velmi příjemná a až mateřsky přívětivá osobnost, které si vážím.

GREETJE HAKVOORT

Na tuhle bytost jsem narazila náhodou, brouzdajíc po YouTube a hledajíc inspiraci v době své největší jezdecké stagnace, což bylo asi v 7. měsíci těhotenství s mou druhou dcerou. Tehdy jsem neměla ani tušení, kdo to je, ale moc se mi její práce líbila a říkala jsem si, že by bylo úžasné sem tuhle "holku" dostat. V mezidobí jsem náhodou zjistila, že se jedná o už tehdy licentovanou lektorku Benta Branderupa. 

O 3 roky později jsem na FB narazila na skupinu, která se zabývala Akademickým jezdeckým uměním právě podle Benta Branderupa a udivena, jak velký počet lidí se do skupiny přihlásil během pár dní, jsem si řekla, že teď je ta správná doba a Greetje oslovila, zda by byla ochotná navázat spolupráci a přijet sem, do naší doby bronzové a trošku urychlit naší jezdeckou evoluci.

Toto je ono VIDEO, které mě tehdy oslovilo, a ač je v jejich práci vidět ještě řada nedostatků, už je určitě na co koukat, a to hlavně v poslední třetině.

VIDEA